-->Reklamy prosím SEM!!

Nevěra ženy a muže

20. května 2007 v 10:52 |  Láska a sex
Proč si vlastně většina mužů myslí, že nevěra ženy je podstatně horší než milostný zálet, kterého se dopustí oni sami? Důvod je prostý, muži jsou totiž skálopevně přesvědčeni, že zatímco oni se při nevěře obvykle citově neangažují a vyhledávají nezávazný sex, žena se nevěry dopustí pouze v opačném případě.

A to znamená, že obecně platné by mělo být následující pravidlo ženy, které se dopouští nevěry, netouží po sexu s jiným mužem, nýbrž po vztahu, respektive lásce. Škála mimomanželských vztahů se může stupňovat od oduševnělého, vnitřního vztahu k jinému muži přes lehký povrchní flirt, příležitostné sexuální něžnosti až k samotnému pohlavnímu styku nebo dokonce i k léta trvajícímu a manželství ohrožujícímu poměru s jiným partnerem. Jenže všechny tyto nevěry rozhodně nesmíme házet do jednoho pytle. Někteří muži (nerada bych ovšem křivdila těm několika málo věrným) si samozřejmě myslí, že není na škodu tu a tam si lehce zalaškovat nebo odskočit. Jenže své ženě nedovolí vůbec nic.

V muži je totiž odpradávna hluboce zakořeněna představa ženy jako poslušné otrokyně, která nemá právo na seberealizaci a naplňování svých přání, ale jen na výchovu dětí a péči o svého manžela. K tomu se pojí hluboce zakořeněný komplex méněcennosti, který si ale málokterý muž přizná. Neustále se totiž bojí, že bude srovnáván a potencionální sok nakonec vyjde z takového porovnání lépe. Proto se muži v mnoha případech uchylují k morálním odsudkům nevěry své manželky, zatímco u své vdané milenky její zálety nadšeně podporují.

Americký badatel v oblasti sexuologie a mezilidských vztahů Chris Kinsey zkoumal v padesátých létech příčiny nevěry žen. Podle jeho teorií byly údajně jen zřídka sexuální povahy. Ženy totiž nejčastěji vyhledávaly něhu a romantiku, na kterou jejich manželé zapomínali. Zajímavé je, že právě tyto city jsou muži schopni pod dojmem okouzlení poskytnout jedině svým milenkám, ale svým manželkám ne. Poměrně často vede ženy k nevěře sexuální zvědavost nebo jen momentální situace, během které podlehnou pokušení a příležitosti - podle rčení zakázané ovoce chutná nejlépe. Kinsey na toto téma trefně poznamenává: "V důsledku nevěry vdané ženy se sexuální soulad manželů mnohdy zlepšil, protože milenec probudil ženino spící libido. Ovšem mimomanželské styky vedly jen v mizivém počtu k potížím, pokud o nich manžel nevěděl. Problémy vznikaly až ve chvíli, kdy se o nich manžel dozvěděl. Sama nevěra nenatropila ale kupodivu tolik škody jako vědomí, že k ní vůbec došlo.

Ostatně také česká sexuoložka Hana Fifková zná ze své poradny řadu žen, které sice milují své muže, ale občas, například jednou do roka prožijí týdenní románek s milencem. Přesto tyto ženy nechtějí nic měnit, protože si svých manželů váží a rozvod je to poslední, o čem by chtěly uvažovat. Stejně tak je tomu i mužů, ale přesto stále přežívá názor, že nevěra muže a ženy je absolutně nesrovnatelná.

Tak kde je tedy kámen úrazu?Asi bude ještě mnoho let trvat, než se přes odpor moralistů dostane do obecného a hlavně mužského povědomí fakt, že nevěru je nutno posuzovat individuálně bez ohledu na pohlaví viníka. Za pozornost stojí rovněž slova Radima Uzla: "Po mnoha letech manželského soužití dochází zákonitě k dekadenci a lidé, kteří si myslí, že jim erotická fascinace svého protějšku vydrží celý život, jsou chudáci." Když se dva lidé berou, většinou prodělávají různá období, co se týče sexuálního apetitu. Muž je sexuálně na vrcholu okolo dvaceti let, kdežto ženina sexualita vrcholí mezi třicítkou a čtyřicítkou. Tím pádem je jasné, že kdysi bujný hřebeček své probuzené čtyřicetileté manželce nestačí. Ženy řeší takové situace různě - některé masturbují, jiné mají zábrany a mimomanželský styk je pro ně morálně nepřijatelný, a tak trpí neurózami a z nich následnými psychosomatickými potížemi. Faktem ale je, že většina žen potřebuje flirtovat. Je to jejich přirozenost, která mužům navíc dělá dobře.


Oswalt Kolle, autor bestselleru Kouzlo lásky kdysi prohlásil: "Nevěřím, že žena může v sexuálně nevydařeném manželství svůj pohlavní pud neustále potlačovat. Předpokladem pro udržení manželství je, když se partneři oba navzájem vychovávají a přizpůsobují. Jestliže k tomu nedojde, pak je lepší rozchod, než celoživotní utrpení. Přikláním se k názoru, že by se měly udělat zákony, které mladým lidem ztíží uzavření manželství než ty zákony, které spekulují o tom, jak ztížit rozvody." Sexuoložka Fifková přirovnává manželství k zahradě, o kterou je třeba stále pečovat, protože jen tak na ní mohou vyrůst dobré plody, jakými jsou mimo jiné spokojenost a duševní i sexuální harmonie. Bez aktivní péče vyroste místo zahrady džungle plevele. Sice to stojí velkou námahu, přemýšlení, toleranci a přemáhání, ale výsledek nepochybně stojí za to.

Na závěr se asi shodneme, že důvody nevěry jsou různé. Můžeme jen donekonečna polemizovat, zda mají muži jiné důvody než ženy a můžeme diskutovat o tom, zda se s nevěrou snadněji vypořádávají manželské páry nebo ti, co spolu "jen" žijí. Můžeme se kvůli nevěře trápit, můžeme ji považovat za součást partnerského života, můžeme se jí bát, ale také na ni můžeme být připraveni. A to je první krok na cestě k tomu, aby k ní nemuselo dojít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maja Maja | E-mail | 8. dubna 2008 v 8:53 | Reagovat

Dobrý den  Paní Doktorko.

Velice mě zajímají problémy mezi mužem a ženou ,problémy ve vztazích ,vše co setýče sexu ..Čtu hodně knih ale ani zkušenosti nejsou mizivé.Jsem sice ještě mladá ale přesto bych se chtěla zeptat co proto udělat abych se stala sexuoložkou§ Děkuji za odpověd Jeřábková.

(Už jako malá jsem obdivovala vaši práci a je mi dost bůítzká .)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama